SPVM

SPVM – Společnost pro výzkum Mílova – je dobrovolné sdružení zájemců o historii Přimdy a jejího okolí. Cílem našeho sdružení je pátrat po historii osady Mílov, která se nacházela v údolí Václavského potoka.

PRVNÍ VÝPRAVA NA MÍLOV

První výprava na Mílov se uskutečnila v pondělí 27. října 2014. Přestože obloha byla značně zašmouraná, sešlo se nás v jednu hodinu před budovou školy sedm: Roman Koryťák se svou sestrou Janou (fotografkou výpravy), Adéla Horáčková, Anna Valíčková, Hubert Myslivec, Zdeněk Sloup a paní učitelka Anděl Valečková.

Prošli jsme ulicemi Přimdy, a jak jen to bylo možné, stočili jsme naše kroky od státní silnice do luk nad Mílovem. Tráva byla poměrně dosti mokrá, brzy jsme proto sáhli do svých batůžků a vylovili gumovky, které se staly povinnou součástí výpravy. Tedy použili jsme je téměř všichni – Adéla statečně kráčela dál ve svých botkách na fotbal a Anička tvrdila, že její boty nepromokají.

Netrvalo dlouho a před námi se objevily první ruiny. Podle autora článku publikovaného na internetu pro příznivce Geocachingu se mělo jednat o pozůstatky jednoho z mílovských mlýnů – Brandelmühle. Ovšem značná vzdálenost od potoka a mapa stabilního katastru z roku 1838, již jsme měli s sebou, hovoří proti tomuto tvrzení. Zbytky zdiva dvou budov, které jsme na naší první zastávce nalezli, jsme nafotili, změřili a zapsali si i jejich GPS souřadnice.

Naše další kroky vedly k nedaleké přírodní památce – Mílovské lípě. Přeměřili jsme její obvod a porovnali jej s údaje na ceduli naučné stezky. U lípy byl také Hubert pasován na přírodovědce výpravy, neb jako jediný okamžitě a bezchybně určil neznámou suchou rostlinu jako mátu peprnou.

Další zaniklý objekt někdejší osady se nacházel o něco výše ve svahu – rovněž jeho pozůstatky jsme pečlivě změřili a nafotili. Nedaleko tohoto objektu leží poražený pomníček manželů Deglmannových, dnes již bez kříže. Nápis na něm uvádí, že na tomto místě odpočívají Georg a Mariana Deglmannovi.

Od pomníčku jsme už směřovali k poslednímu cíli naší cesty – k Mlýnskému rybníku, u nějž se nacházejí velmi skrovné pozůstatky nejstaršího z mílovských mlýnů, který dal osadě jméno – Lohenmühl (je znám též pod pozdějším jménem Herrenmühle). Opětovně zacvakala spoušť fotoaparátu, Zdenda s Hubertem se vrhli v gumovkách do čisťounké vody potoka a hledali staré střepy, Adéla zmizela dočasně v lese a proměnila se v hejkala…

Doba vyhrazená výpravě se neúprosně chýlila ke konci a nám nezbylo, než obrátit kročeje zpět k Přimdě. Vydusali jsme kolem lípy do kopečka a vyšli nedaleko penzionu Smaragd, někdejší hájovny náležející též k Mílovu a jedné z mála mílovských staveb, které se dochovaly do dnešních dnů. 

První výprava na Mílov se vydařila – objevili jsme pozůstatky čtyř mílovských staveb a pomníček Deglmannových, vše jsme pečlivě zaznamenali. Už se těšíme, až příroda usne zimním spánkem, rostlinstvo polehne a odhalí nám zbytky dalších budov staré osady. Pak se na Mílov opět vrátíme a budeme pokračovat v pátrání po jeho historii. 

 

 

             

                   

 

U první z objevených staveb                       Měříme Mílovskou lípu               Hubert a Zdenda u zbytků Lohenmühle