Základní školaPřimda
Prvním mezinárodním setkáním žáků v rámci projektu Culture and History without Borders: Success in Diversity, Diversity in Success bylo setkání v italském Salernu ve dnech 14. – 18. prosince 2015. Z každé školy se jej zúčastnilo šest žáků a dva pedagogové. V ICS San Tommaso d’Aquino se nám dostalo vřelého uvítání, zazněla též evropská hymna – Óda na radost. Během pobytu v Salernu pracovali žáci ve smíšených národnostních skupinkách na klíčových výstupech projektu. Jedním z nich je vytvoření jakési společné kroniky projektu, která bude sestávat z částí: deníku projektu (kde budou zapsány všechny důležité události), mezinárodní kuchařky, zpěvníku, souboru národních pověstí a sedmijazyčného slovníčku základních frází (5 národních jazyků účastníků + angličtina a němčina, které jsou jazyky komunikačními). Každá partnerská země zodpovídá za jednu část kroniky, a proto polští žáci připravili pro své kamarády z ostatních zemí základní slovníček, který pak společně doplnili o překlady běžných frází do češtiny, slovenštiny, italštiny a turečtiny; italská škola zase sbírala různé vánoční recepty z ostatních zemí,… Rovněž aktivity, do nichž se žáci zapojili v ICS San Tommaso d’Aquino, směřovaly k naplnění klíčových aktivit projektu. Ve čtyřech mezinárodních skupinkách tak žáci připravovali vánoční cukroví, zpívali nejen vánoční koledy a písně, učili se tančit a vyráběli vánoční dekorace, které pak vystavili v prostorách školy. Žáci všech pěti spřátelených škol také společně ozdobili vlastnoručně vyrobenými ozdobami „mezinárodní“ vánoční stromeček.
Kromě aktivit ve škole měli účastníci setkání také možnost seznámit se blíže s historií a kulturou Salerna a jeho okolí. Návštěva Pompejí a chrámů v Paestu byla pro mnohé velkým zážitkem, který navíc podtrhovalo krásné slunečné počasí. Rovněž návštěva keramické dílny a musea keramiky ve Vietri žáky zaujala. Při procházkách večerním Salernem jsme měli možnost obdivovat Presepi (italské betlémy) a úžasné osvětlení v ulicích města a v parku poblíž radnice. Ve volných chvílích odpoledne nás nádherné slunečné počasí, obloha bez mráčku a teploty kolem 16 °C zlákaly k návštěvě pláže, kde děti neváhaly vyhrnout nohavice, brouzdat se v moři a stavět hrady z písku.
Během setkání v Salernu jsme rovněž měli možnost navštívit prezentaci programu Erasmus+ a našeho projektu v Neapoli, jíž se zúčastnili zástupci všech škol z celé oblasti Kampánie (Campanie). Byli jsme hrdi, že právě náš projekt se dočkal takového uznání.
Setkání v Salernu bylo zakončeno v pátek 18. prosince večerní diskotékou, kterou pro děti zorganizovali vyučující ICS San Tommaso d’Aquino.
Setkání se vydařilo na výbornou. Děti si našly řadu nových kamarádů, mnohdy byla navázána pevná přátelství, společnými silami odvedly kus poctivé práce na projektu. K navození kamarádské atmosféry mimo jiné přispělo i společné ubytování účastníků projektu v salernském hostelu Ave Gratia Plena. Žáci i učitelé tak měli možnost setkávat se nejen při společných projektových aktivitách během dne, ale také neformálně večer – kdy si mohli povídat, hrát různé hry, vyměňovat si zkušenosti. Jazyková bariéra velmi rychle zmizela. Jen neradi jsme se s našimi novými přáteli loučili a už nyní se těšíme na další společné setkání, které se uskuteční před Velikonocemi na Slovensku.
Chtěli bychom tímto poděkovat paní učitelce Terese Greco z ICS San Tommaso d’Aquino, která měla celou organizaci setkání na starosti a zvládla ji opravdu skvěle.
Pupils' meeting in Salerno (9.36 MB)
V duchu Velikonoc se neslo druhé projektové setkání žáků z Přimdy, slovenské Zubrohlavy, polského Mielżynu, italského Salerna a turecké Antakye, kteří společně pracují na projektu Culture and History without Borders: Success in Diversity, Diversity in Success. Tento projekt je financován z programu Erasmus+. Setkání se uskutečnilo ve slovenské Zubrohlavě ve dnech 14. – 18. března 2016. Z každé školy se jej zúčastnilo šest žáků a dva vyučující.
Setkání bylo slavnostně zahájeno v pondělí 14. března ráno v budově ZŠ s MŠ Zubrohlava. Chlapci a děvčata v tradičních krojích vítali své zahraniční partnery nejen chlebem a solí, ale též zpěvem národních písní. Po velkolepém uvítání se žáci pěti škol rozdělili do šesti skupin a vrhli se na plnění prvního úkolu – vytvoření loga našeho projektu. Každá skupinka měla za úkol vypracovat na papír formátu A0 vlastní návrh loga a po skončení práce jej představit ostatním. Vyučující pak tajným hlasování zvolili logo, které náš projekt bude mít. Odpolední volný čas jsme věnovali prohlídce Dolného Kubína a návštěvě Aquarelaxu, kde se zejména děti v teplé termální vodě vyřádily a kde také měly možnost blíže poznat své nové kamarády. Návštěva bazénu nebyla – podobně jako jiné sportovní aktivity – hrazena z peněz projektu, vstup si hradil každý sám. Žáci všech partnerských škol se totiž setkávali nejen během projektových aktivit, ale též ve volném čase, což jsme jen vítali. Po večerech uskutečnili dvě mezinárodní utkání v bowlingu, hráli společně karty,…
V noci z pondělka na úterý napadlo malé množství sněhu, čehož žáci využili k mezinárodní koulovačce. Zejména naši italští a turečtí kamarádi byli jako u vytržení – pro ně je sníh přece jen vzácný.
V úterý ráno nás na radnici v Zubrohlavě uvítal starosta obce. Po krátkém posezení a povídání jsme se z obecního úřadu přesunuli do místní pekárny. Zde pokračovaly projektové aktivity, nyní již spjaté pouze s Velikonocemi. Děti si nejprve prohlédly provoz pekárny, poté si samy vyzkoušely, jak se peče tradiční pečivo a vše korunovala ochutnávka výtečných produktů. Někteří se najedli tak vydatně, že i pohrdli chutným obědem nachystaným nám šikovnými kuchařkami v zubrohlavské školní jídelně.
Odpoledne jsme se vydali autobusem do skanzenu v Zuberci. I zde napadl sníh, bylo jej však podstatně více než v Zubrohlavě či Námestově, kde jsme byli ubytováni. Prohlídka jednotlivých stavení ve skanzenu byla proto prokládána mocnými sněhovými bitvami. Ve skanzenu jsme měli možnost seznámit se blíže s někdejším způsobem života na Oravě. Po prohlídce vesničky jsme se sešli v jednom ze stavení, kde nás čekalo občerstvení a zejména třičtvrtěhodinové pásmo lidových písní a tanců v podání ředitele skanzenu a jeho rodiny, které všechny doslova uchvátilo. Jen neradi jsme se se skanzenem a jeho milými „obyvateli“ večer loučili, prožili jsme zde opravdu nezapomenutelné odpoledne a dozvěděli se mnohé o kultuře a historii oravského kraje.
Kdo někdy navštíví Oravu, nemůže si nechat ujít návštěvu nejoblíbenějšího ze slovenských hradů, hradu Oravského. Tuto úžasně zachovalou středověkou památku jsme si mohli prohlédnout ve středu dopoledne. Sympatická paní průvodkyně nás zahrnula spoustou zajímavých informací o hradu a jeho historii. Oběd jsme tentokráte neměli zajištěný ve škole, nýbrž v restauraci Koliba, kde nám naservírovali typické slovenské pokrmy – guláš, halušky, brynzové pirohy aj. I v restauraci jsme tedy měli možnost poznávat část slovenské kultury.
Z restaurace jsme se přesunuli do malé modrotiskové dílny v Párnici. Její majitel nás nejprve seznámil s tradicí modrotisku a postupem jeho výroby a pak už byla řada na nás. Všichni jsme si mohli vyzkoušet, jak vzniká drobný vzor na plátně, které pak po několikerém máčení v indigu získává typickou tmavě modrou barvu. Na památku si každý z nás odnesl jeden modrotiskem zdobený šátek.
Čtvrteční dopoledne jsme strávili opět ve škole. Rozděleni do šesti pětičlenných mezinárodních skupinek jsme se učili vyrábět nejrůznější předměty spjaté s Velikonocemi. Zdobili jsme vajíčka i slaďoučké perníčky, pletli pomlázky, vytvářeli dekorace z papíru aj. Na jednotlivých tvůrčích stanovištích jsme se poctivě střídali. Po obědě jsme využili nádherného slunečného počasí a vydali se na nedaleký kopec – Rio de Klin. Socha Ježíše na tomto poutním místě opravdu připomíná sochu z Ria de Janeira, a protože se vypíná nad obcí Klin, nazývají ji místní Rio de Klin.
Rovněž páteční dopoledne bylo věnováno velikonočním dílnám. Bylo totiž nezbytně nutné dozdobit perníčky a doplést pomlázky, jejich čas nadešel krátce před obědem. Naši slovenští kamarádi nás totiž chtěli seznámit s tradičním slovenským velikonočním zvykem, jímž je oblievačka. Za zpěvu lidových písní z Oravy se děvčata ze všech pěti zemí shromáždila na trávníku před školou do kroužku, chlapci stáli s pomlázkami a nádobami s vodou za nimi. Na daný pokyn vychrstli na dívky vodu a začali je prohánět s pomlázkami. Pro chlapce a dívky ze slovanských zemí – Slovenska, Polska a Čech – známý velikonoční zvyk, pro žáky z Itálie a Turecka obrovské překvapení, všichni však ustáli oblievačku bez úhony. Za „pomlázku“ byli chlapci podarováni ozdobenými perníčky.
Po posledním obědě ve školní jídelně jsme odjeli do Námestova, odpoledne jsme měli volné. Věnovali jsme je vycházce na ranč U Edyho, kde byli ubytováni naši spolužáci během listopadové návštěvy Zubrohlavy, a sportu.
Setkání na Slovensku bylo zakončeno slavnostní společnou večeří, na níž se shromáždili všichni žáci a učitelé účastnící se setkání. Celé setkání zde bylo také zhodnoceno, dopadlo na výbornou. V pondělí ráno se v zubrohlavské škole sešlo pět národních výprav, v pátek večer spolu hodoval a besedoval jeden tým. Mezinárodní setkání splnilo svůj cíl – nejenže žáci společně pracovali na výstupech projektu, ale také navázali nová přátelství, mnozí se loučili se slzami v očích. Během večeře jsme také mohli sledovat prezentaci fotografií z jednotlivých projektových aktivit.
Obrovské poděkování patří organizátorkám setkání – paním učitelkám Valérii Bugeľové a Andree Ďurčákové, všem jejich kolegyním i zástupcům z řad rodičů a také všem žákům, kteří pro nás nachystali jednotlivé projektové aktivity a díky nimž jsme prožili nezapomenutelný týden.
Pupils' meeting in Zubrohlava (8.99 MB)
Třetí projektové setkání žáků z Přimdy, slovenské Zubrohlavy, polského Mielżynu, italského Salerna a turecké Antakye, kteří společně pracují na projektu Culture and History without Borders: Success in Diversity, Diversity in Success, se uskutečnilo ve dnech 30. května – 3. června 2016 v Polsku. Projekt je financován z programu Erasmus+. Z naší školy se jej zúčastnilo šest žáků (Tran Thi Duyen, Martina Komárková, Anna Valíčková, Jonáš Junek, Filip Klimpel a Zdeněk Sloup) a dvě vyučující (Mgr. Jitka Petrusová a Mgr. Jana Anděl Valečková).
Setkání bylo slavnostně zahájeno v pondělí 30. května v Kulturním centru Kryzstofa Szkudlarka v městečku Witkowo. Polští žáci a jejich učitelé si připravili velkolepé uvítání spojené s prezentací dosavadních úspěchů projektu. Během slavnostního zahájení setkání vystoupili i žáci ze všech partnerských škol a formou prezentací či videí krátce představili svoji vlast, region, město a školu. Celý program byl veden ve třech jazycích – angličtině, němčině (oficiálních jazycích projektu) a polštině.
Po slavnostním zahájení projektu jsme se přesunuli do naší partnerské školy Zespół Szkolno-Przedszkolny v obci Mielżyn. I zde bylo uvítání velmi vřelé. Na chodbách stáli shromáždění žáci školy s vlaječkami jednotlivých partnerských zemí v rukou, starší žáci zahráli a zazpívali několik písní, mezi nimiž nechyběla polská verze Ódy na radost či zlidovělá „Hej Sokoły“.
Setkání v polské škole bylo zaměřeno na dvě hlavní aktivity – tanec a malování. Vše se odehrávalo v tělocvičně školy. Žáci nejprve utvořili mezinárodní páry a učili se tančit tradiční polské tance: „Wiwat", „Przodek Szamotulski", „Marynia" a „Gołąbek". Polská děvčata jim k tanci hrála a zpívala. Po vydatném obědě se děti rozdělily do pěti mezinárodních skupin a každá skupina se přesunula k jednomu výstavnímu panelu s informacemi a obrázky vztahujícími se k jednotlivým partnerským zemím. Úkol zněl vybrat si jednu pamětihodnost a jednu krajinu z každé země a namalovat ji co nejvěrněji na velký arch papíru, ale nikoli štětcem – holýma nohama a rukama! Za všeobecného veselí brzy vznikla pěkná umělecká díla, naši vlast reprezentovala zřícenina hradu Přimdy a Černé jezero.
Úterý bylo věnováno návštěvě Toruně a jejích museí – Toruňského musea a Musea pověstí. Žáky zaujalo zejména to druhé, v němž vyslechli šest krátkých místních pověstí a poté je zahráli prostřednictvím jednoduchých scének. Museem i pověstmi nás provázeli mnich a paní.
Nejvíce se všichni těšili asi na středu, kterou jsme prožili na hradě Grzybowo (hrad zde stával již v 10. stol.). Abychom mohli nasát tu správnou středověkou atmosféru, museli jsme se nejprve proměnit z lidí 21. století v lidi ze století 10. K tomu nám napomohly lněné košile a šaty, jež nám „obyvatelé“ Grzybowa ušili a jež připomínaly dávný středověký oděv. Poté jsme vyslechli stručnou historii místního hradu a prohlédli si celé hradiště. Následně nás náš průvodce Vlk rozdělil do tří skupin, z nichž každá se věnovala jiné činnosti – jedna se učila střílet z luku, další bojovat, třetí stavěla proutěný plot. Postupně jsme se vystřídali a stávali jsme se čím dál tím více lidmi ze středověku. Po práci i bojovém výcviku nám notně vyhládlo, a proto nám přišly k chuti brambory s tvarohem. Po obědě jsme si nachystali maso k večeři – kuřecí stehýnka pečená v alobalu (moderní technologie zde nahradila zabalení masa do křenového listu a jeho omazání hlínou – tuto klasickou přípravu nám však obyvatelé hradu také předvedli) a dali je péci do ohniště. Přílohou k nim byly celozrnné chlebové placičky, pečené rovněž nad ohněm. Odpolední program sestával z výroby keramiky bez použití hrnčířského kruhu, z lovecké výpravy (jen málokterým se podařilo zasáhnout oštěpem „medvěda“) a různých veselých hříček. Den utekl jako voda a večer jsme se jen neradi s Grzybowem a jeho sympatickými obyvateli loučili.
Ve čtvrtek jsme nejprve navštívili Ostrów Lednicki, kde se nachází Museum prvních Piastovců. Nejedná se o klasické museum, ale spíše o jakési museum v přírodě. Při procházce ostrovem, na který nás dovezl malý trajekt, jsme se mohli seznámit s někdejší architekturou a poté si sami na vlastní kůži vyzkoušet, jak se ve středověku stavěly mosty a kaple. Nutná byla dobrá spolupráce celé naší mezinárodní skupiny, protože jsme však jeden tým, most i kaple nám brzy vyrostly pod rukama.
Dalším cílem naší cesty bylo město Poznaň. Naším cílem byla nejprve místní radnice a její vyhlášená atrakce – Poznaňské kozy. V Praze na Staroměstské radnici obdivují návštěvníci každou celou hodinu průvod apoštolů, v Poznani jsme čekali, až z horních okének radnice vylezou dvě kozy a předvedou nám svůj rej.
Hlavním cílem v Poznani však bylo Museum croissantů. Děti se zde zábavnou formou dozvěděly něco o historii místní regionální potraviny, jíž jsou právě croissanty sv. Martina, a pak si v roli pekařských pomocníků, vybavené nezbytnou zástěrou a čepicí, vyzkoušeli i výrobu této sladké pochoutky. Odměnou za práci jim byla ochutnávka již hotových croissantů.
Posledním dne setkání byl pátek. Strávili jsme jej opětovně ve škole, trénovali jsme pilně tance a dokončovali malířské výtvory. Jednotlivé archy papíru byly rozstříhány na velikost přibližně A4 a zarámovány. Ke každému obrázku pak měl jeho majitel vymyslet krátký příběh v angličtině. Blížilo se poledne a s ním i prezentace toho, co se děti za týden naučily. Představily své obrázky a jejich příběhy a bravurně předvedly naučené polské tance. Naši žáci pak ukázali polským dětem, jak se tančí valčík a polka, slovenští žáci odění do tradičních oravských krojů si připravili své lidové tance a písně. Všichni sklidili velké ovace. Po zpěvu projektové hymny na melodii Ódy na radost a po pětijazyčné Písni na rozloučenou zakončila setkání ředitelka školy, paní Urszula Potaś, za přítomnosti zástupkyně města Witkowo.
Volné odpoledne jsme strávili procházkou po Hnězdně, kde jsme byli ubytováni. S partnery jsme se sešli ještě během slavnostní večeře a poté už nastalo nelehké loučení a odjezd domů. Slovenská skupina odjela ještě v pátek večer, ostatní pak v sobotu ráno.
Setkání v Mielżynu bylo podobně jako obě setkání předchozí – ve slovenské Zubrohlavě a italském Salernu – velmi cennou zkušeností a nezapomenutelným zážitkem.
V týdnu od 24. do 28. dubna 2017 se na Přimdě uskutečnilo již čtvrté mezinárodní setkání žáků pracujících na projektu Culture and History without Borders: Success in Diversity, Diversity in Success, který je financován z programu Erasmus+. Původně se tato mobilita měla uskutečnit v Turecku, vzhledem k současné mezinárodní situaci jsme ji však byli nuceni přesunout do jiné z partnerských zemí a volba padla nakonec na Českou republiku.
Setkání se zúčastnily děti z Přimdy, turecké Antakye, polského Mielżynu, slovenské Zubrohlavy a italského Salerna. Naše škola poskytla tureckým partnerům nezbytné zázemí, program byl však zcela v jejich rukou.
Úvodního slavnostního zahájení v tělocvičně školy se zúčastnili nejen přímí účastníci setkání, ale též hosté z řad samosprávy města a také ostatní vyučující a žáci školy. Prostřednictvím videonahrávky nejprve všechny pozdravil ředitel turecké školy, pan Yakup Ay, jeho slova následně přetlumočili turečtí učitelé – Ekrem Ersoy do angličtiny a Emre Yilmaz do němčiny. Poté přivítala všechny přítomné ředitelka ZŠ Přimda, Mgr. Marcela Husáková, a popřála všem, aby se setkání vydařilo. Turečtí studenti odění do tradičních krojů pak předvedli jeden z lidových tanců, Gürkan zahrál na strunný nástroj jménem baglama a zazpíval dvě národní písně. Studenti Didem a Kerem následně představili formou prezentace svoji vlast, region, město a školu.
Po úvodním ceremoniálu se hosté rozešli a tělocvična patřila už jen třiceti dětem a jejich učitelům, kteří se na setkání podíleli. Žáci rozdělení do šesti pětičlenných mezinárodních skupinek se pod vedením svých o něco starších kamarádů z Turecka věnovali mramorování – za využití speciálních barev, jež naši partneři dovezli z Turecka, vytvářeli na papír nádherné obrazce. Odpoledne se pak všichni přesunuli do školní keramické dílny a zkusili si vyrobit z hlíny hrnečky, misky či jiné výtvory.
Úterní dopoledne věnovali žáci tvorbě mozaik. Z barevných kamínků, které opětovně dovezli turečtí partneři ze své domoviny, se snažili sestavit státní vlajky jednotlivých partnerských zemí. Odpoledne jsme se všichni společně vydali na výlet do Mariánských Lázní. Díky návštěvě parku Boheminium se naši zahraniční kamarádi mohli seznámit s významnými památkami naší vlasti – byť jen ve zmenšeném měřítku. Při následné procházce po kolonádě mnozí neodolali a ochutnali teplé lázeňské oplatky.
Asi nejnáročnějším dnem z celého týdne byla středa. Úkolem totiž bylo uvařit pravý turecký oběd, který sestával z šesti pokrmů teplé i studené kuchyně a byl korunován šálkem pravé turecké kávy.
Ve čtvrtek čekala děti výuka tureckých tanců. Své umění pak předvedli během závěrečného ceremoniálu v pátek dopoledne. Pojato bylo jako soutěž šesti tanečních skupin, jejichž umění posuzovala pětičlenná mezinárodní porota složená z učitelů jednotlivých zemí.
Celé setkání bylo zakončeno v pátek večer společnou slavnostní večeří. Turečtí partneři si pro nás připravili tzv. večer heny – tradiční předsvatební obřad, do nějž však zapojili opětovně děti ze všech partnerských zemí. Vše začalo jakýmsi tancem se svíčkami a nakonec se Demet a Ufuk, odění do svatebních šatů, proměnili v nastávající nevěstu a ženicha. Celé vystoupení připadalo přihlížejícím jako malý zázrak – z malé zemičky uprostřed Evropy je přeneslo do vzdáleného Turecka.
Obrovské poděkování za úspěch setkání patří učitelům a studentům z TOKİ Şehit Süleyman Yılmaz Anadolu Lisesi v Antakyi. Obětavě zajistili vše potřebné pro uskutečnění projektových aktivit v pro ně neznámé zemi a škole, spoustu věcí museli dovézt ve svých zavazadlech z Turecka. Organizace setkání se zhostili opravdu se ctí.
Turkish-Days-in-Primda (44.77 MB)
Poslední mezinárodní setkání žáků zapojených do projektu Culture and History without Borders: Success in Diversity, Diversity in Success se uskutečnilo ve dnech 29. května až 2. června 2017 na Přimdě. Projekt je financován z programu Erasmus+ a spolupracují na něm žáci z České republiky, Polska, Itálie, Slovenska a Turecka.
Setkání bylo zahájeno v pondělí 29. května dopoledne ve vestibulu školy, kde přivítala účastníky ředitelka školy, Mgr. Marcela Husáková. Zazněla rovněž naše projektová hymna a žáci 5. třídy vystoupili s anglickou písní. Poté jsme se vydali na procházku k hradu Přimda, kde naši žáci Natálie Kováčiková a Kristián Halla seznámili své partnery s historií této památky. Na odpoledne byly připraveny rukodělné činnosti, během nichž se děti, rozdělené do šesti mezinárodních skupinek, věnovaly glazování keramiky, pletení košíčků z pedigu, výrobě mýdel, plstění, práci s překližkou aj. Program byl oficiálně ukončen v půl páté odpoledne a poté měly děti možnost odreagovat se při sportu – italská a polská skupina navštívily přimdský bazén, ostatní se věnovali míčovým hrám na školním hřišti.
V úterý jsme se vydali na celodenní výlet za historií. Naším prvním cílem byl Historický park Bärnau-Tachov, kde se děti poutavou formou seznámily s životem ve středověku. Po prohlídce tohoto unikátního musea pod širým nebem se děti dozvěděly více o odívání a stravování našich předků. Mohly si také vyzkoušet spřádání ovčí vlny a barvení látek přírodními barvivy, umlít mouku na žernovu a upéci si chléb.
Druhým místem, jež jsme navštívili, byla jízdárna ve Světcích u Tachova. Přestože byly děti zjevně unavené panujícím vedrem, dokázal je průvodce nebývale zaujmout svým vtipným a neotřelým výkladem.
Ve středu dopoledne si každá z mezinárodních skupinek zvolila jednu z národních pověstí, připravila si scénář scénky a následně ji předvedla ostatním. Poté přišlo na řadu malování na březové placky. Každá skupina měla podle předložených obrázků za úkol namalovat logo projektu a jednu českou, slovenskou, polskou, italskou a tureckou památku.
Odpoledne jsme se vydali do plzeňské zoologické zahrady, kde jsme se díky návštěvě Halštatské vesničky přesunuli ještě hlouběji do historie – do pravěku. Díky paní Elišce Ventrubové a jejím přátelům z občanského sdružení Oživená (pre)historie se děti seznámily s výrobou keramiky bez hrnčířského kruhu, tkaním látek či pravěkou hudbou, vše si mohly také prakticky vyzkoušet, stejně jako lukostřelbu či mletí mouky na trochu jiném žernovu než v Bärnau.
Čtvrteční dopoledne bylo věnováno opětovně rukodělným činnostem a malování – děti dokončovaly své výrobky. Odpoledne jsme využili pozvání manželů Junkových a navštívili jejich farmu, kde jsme společně oslavili Mezinárodní den dětí. Po prohlídce farmy se děti v mezinárodních skupinkách vydaly na trasu stopované, kterou si pro své kamarády připravili naši žáci. Na konci hry čekal děti „poklad“. Vyhladovělí hledači pokladu byli odměněni vuřty, které si opekli na ohníčku, což bylo něco naprosto nezvyklého pro partnery z Itálie. Kromě vuřtů si mohli všichni pochutnat i na hovězích hamburgerech, jež jsme nachystali zejména kvůli našim partnerům z Turecka, kteří nesmějí jíst vepřové maso, hamburgerů bylo ale samozřejmě dost pro všechny.
V pátek dopoledne pracovali žáci výjimečně nikoli ve skupinách mezinárodních, nýbrž národních. Jejich úkolem totiž bylo vytvořit plakáty, které by prezentovaly jednotlivé aktivity projektu (školní i mezinárodní). Do této činnosti se zapojili také jejich učitelé. Během slavnostního zakončení setkání představily jednotlivé národní skupiny své plakáty a zhodnotily, co se během projektu naučily. Společný zpěv Písně na rozloučenou setkání oficiálně ukončil.
Slavnostní večeře v Horšovském Týně, kde byli naši partneři ubytováni, znamenala pak definitivní tečku za společně stráveným týdnem. Loučení nebylo lehké a neobešlo se bez slz. Další případné osobní setkání je v nedohlednu, ale již v příštím týdnu se s kamarády sejdeme alespoň prostřednictvím Skype, abychom celé setkání společně zhodnotili.
Poděkování patří všem, již se o úspěšnou organizaci setkání zasloužili – našim žákům, pedagogům i rodičům, kteří nachystali vše potřebné pro dílny ve škole, paním kuchařkám za chutnou stravu, pracovníkům Historického parku Bärnau-Tachov a Pilsenjoy za zajištění programu v Bärnau, členům občanského sdružení Oživená (pre)historie za nezištné zajištění programu v Halštatské vesničce a panu Pavlu Pajerovi, který nám po celou dobu setkání zajišťoval dopravu.
Pupils' meeting in Přimda (10.75 MB)
Vzdělávací aktivita v Itálii
Vzdělávací aktivita na Slovensku
Vzdělávací aktivita v Polsku
Vzdělávací aktivita v České republice
